Description
Description (CS): V posledních letech se na celém světě častěji objevují choroby volně žijících živočichů. Tento vývoj je podporován globalizací a změnami stanovišť a klimatu. Kromě utrpení zvířat dochází také ke změnám v ekosystémech, z nichž některé mají ekonomický dopad (např. infekce hospodářských zvířat, škody okusem).
Motolice obrovská (MO) je až 10 cm velký červ. Tento parazit pochází původně ze Severní Ameriky a do Evropy byl zavlečen. V České republice byly zaznamenány infekce jelena evropského. Rozsah rozšíření v ekosystému Šumava je však nejasný. V roce 2019 byla MO poprvé zjištěna na bavorské straně Šumavy.
Ve svém specifickém definitivním hostiteli, jelenu evropském, migruje MO do jater, kde se živí jaterní tkání. Infekce může mít za následek oslabení a možnou smrt hostitele. Pokud parazit produkuje vajíčka, ta odchází s trusem hostitele do okolního prostředí. Z vajíček se vylíhnou larvy parazitů, které pronikají do mezihostitelů, vodních plžů. Vývojový cyklus parazita se uzavírá, když jelen s potravou sežere larvy parazitů, které opustily plže. Pokud však larvy parazitů přijmou aberantní hostitelé (srnčí zvěř, černá zvěř, domácí přežvýkavci), mohou i malé infekce vést ke smrti.
Jakou roli hrají v procesu infekce přezimovací obůrky, o tom je zatím známo jen málo. Vzhledem k tomu, že se v nich jeleni soustředí a na malé ploše produkují spoustu trusu, mohou být přezimovací obůrky pro MO „živnou půdou“ a podporovat její šíření.
Cílem je prozkoumat vztahy mezi prostorovým rozmístěním populací hostitelů a jejich parazitů stejně jako stanovišť s přihlédnutím k hotspotům jejich rozšíření. V prvním modulu budou nejprve vytvořeny mapy rozšíření mezihostitelů a definitivních a aberantních hostitelů. Ve druhém modulu by měla být prozkoumána játra zastřelených definitivních a aberantních hostitelů a jelení trus, aby byly získány informace o rozšíření MO. Kromě toho se budou shromažďovat parametry kondice a konstituce hostitelů, aby bylo možné určit, jak moc parazit zatěžuje svého koncového hostitele. Ve třetím modulu by mělo být zkoumáno, zda úpravy managementu přezimovacích obůrek mohou přispět ke snížení infekce MO. Za účelem zjištění vzniklých důsledků přizpůsobeného managementu obůrek na obnovu lesa se bude zaznamenávat využití prostoru jelenem pomocí GPS telemetrie a provede se inventarizace škod zvěří. Dopady změny managementu obůrek budou vyváženy cílenými ochrannými opatřeními a doplňkovými výsadbami.
Na základě projektových výsledků budou odvozena preventivní opatření, která budou v rámci semináře předávána myslivcům. Udržitelná použitelnost výsledků projektu bude zajištěna zprovozněním databázových a informačních systémů. Změny v šíření infekcí tak mohou být ukázány i po ukončení projektu.
Read more Description (DE): In den letzten Jahren treten weltweit verstärkt Wildtierkrankheiten auf. Diese Entwicklung wird durch die Globalisierung sowie durch Lebensraum- und Klimaveränderungen begünstigt. Neben dem Leid der Tiere, sind auch Veränderungen der Ökosysteme mit teils wirtschaftlichen Auswirkungen (z.B. Nutztierinfektionen, Verbissbelastung) die Folge.Der Große Amerikanische Leberegel (GAL) ist ein bis zu 10 cm großer Saugwurm. Der Parasit kommt ursprünglich aus Nordamerika und wurde nach Europa eingeschleppt. In Tschechien sind Infektionen beim Rotwild bekannt. Das Ausmaß der Verbreitung im Böhmerwaldökosystem ist jedoch unklar. 2019 wurde der GAL erstmals auf bayerischer Seite des Böhmerwalds festgestellt.In seinem spezifischen Endwirt, dem Rotwild, wandert der GAL in die Leber und ernährt sich dort von Lebergewebe. Die Infektion kann die Schwächung und den Tod des Wirts zur Folge haben. Produziert der Parasit Eier, gelangen diese mit dem Kot des Wirts in die Umwelt. Aus den Eiern schlüpfen Larven, die aquatische Schnecken als Zwischenwirte parasitieren. Der Lebenszyklus des Parasiten schließt sich, wenn Rotwild Parasitenlarven, welche die Schnecke wieder verlassen haben, mit der Nahrung aufnimmt. Werden Parasitenlarven von Fehlwirten (Reh-, Schwarzwild, Hauswiederkäuer) aufgenommen, kann bei ihnen bereits ein geringer Befall mit dem Tod enden.Über die Rolle von Rotwild-Wintergattern im Infektionsgeschehen ist bislang wenig bekannt. Da Rotwild dort konzentriert gehalten wird und auf kleiner Fläche viel Kot abgibt, könnten Wintergatter eine „Brutstätte“ des GAL sein und seine Verbreitung fördern.Ziel des Projektes ist es, die Zusammenhänge zwischen der Verteilung der Wirts- und Parasitenpopulation sowie dem Lebensraum unter Berücksichtigung der Verbreitungshotspots zu untersuchen. In einem ersten Modul werden Verbreitungskarten der Zwischen-, End-, und Fehlwirte erstellt. Das zweite Modul untersucht Lebern erlegter End- und Fehlwirte sowie Rotwild-Kotproben, um Informationen zur Verbreitung des GAL zu erhalten. Außerdem werden Konditions- und Konstitutionsparameter erhoben, um Aussagen darüber treffen zu können, wie sehr der Parasit seinen Endwirt belastet. Ein drittes Modul untersucht, ob Anpassungen des Wintergattermanagements dazu beitragen, den Befall mit dem GAL zu reduzieren. Um durch das angepasste Gattermanagement entstehende Konsequenzen für die Waldverjüngung zu erfassen, wird die Raumnutzung der Tiere mittels GPS-Telemetrie und der Verbiss mittels einer Inventur beobachtet. Auswirkungen auf das Habitat werden mit gezielten Schutzmaßnahmen und Ergänzungspflanzungen ausgeglichen.Auf Basis der Projektergebnisse sollen Präventionsmaßnahmen abgeleitet und diese in einem Seminar an Jagdausübende weitergegeben werden. Die nachhaltige Nutzbarkeit der Projektergebnisse wird durch die Implementierung von Datenbank- und Informationssystemen gesichert. Veränderungen von Infektionsmustern können so über die Projektlaufzeit hinaus aufgezeigt werden.
Read more Description (EN): In recent years, wildlife diseases have increased worldwide. This development is supported by globalisation as well as by habitat and climate changes. In addition to the suffering of the animals, changes in ecosystems with partly economic effects (e.g. farm animal infections, bite load) are also the result.The Great American liver gel (GAL) is a suction worm measuring up to 10 cm. The parasite originally comes from North America and was introduced to Europe. In the Czech Republic, infections are known in red deer. However, the extent of the spread in the Bohemian Forest ecosystem is unclear. In 2019, the GAL was first detected on the Bavarian side of the Bohemian Forest.In its specific end host, the deer, the GAL migrates into the liver and feeds on liver tissue there. The infection can lead to the weakening and death of the host. When the parasite produces eggs, they enter the environment with the host’s feces. From the eggs hatch larvae, which parasitise aquatic snails as intermediate hosts. The life cycle of the parasite closes when deer takes in parasite larvae, which have left the snail again, with food. If parasite larvae are absorbed by mishosts (deer, wild boar, domestic ruminants), a small infestation can already end with death. Since red deer is kept concentrated there and emits a lot of feces on a small area, winter gates could be a “gross site” of the GAL and promote its distribution.The aim of the project is to investigate the links between the distribution of the host and parasite population as well as the habitat, taking into account the distribution hotspots. In a first module, distribution maps of the intermediate, end, and wrong hosts are created. The second module examines liver-crowded end and miss host as well as deer feces samples to obtain information on the spread of the GAL. In addition, condition and constitution parameters are collected in order to be able to make statements about how much the parasite burdens its end host. A third module examines whether adaptations to winter gate management help to reduce the infestation with the GAL. In order to detect consequences for forest rejuvenation resulting from the adapted gate management, the use of space of the animals is observed by means of GPS telemetry and the bite by means of an inventory. Impacts on the habitat are compensated with targeted protective measures and supplementary plantings.On the basis of the project results, prevention measures are to be derived and passed on to hunters in a seminar. The sustainable usability of the project results is ensured by the implementation of database and information systems. Changes in infection patterns can thus be shown beyond the project duration.
Read more
Website: http://www.by-cz.eu
Expected Results (CS): Kvalita životního prostředí ve vztahu k biodiverzitě a ekosystémovým službám
Expected Results (DE): Umweltqualität in Bezug auf die Biodiversität und die Ökosystemdienstleistungen
Expected Outputs (CS): 1. Zřízení platformy založené na cloudu, která zajišťuje dlouhodobou výměnu, ukládání, archivaci a vyhodnocení dat z fotopastí a bude v budoucnu dostupná i pro další výzkumné projekty.
2. mapy rozšíření mezihostitelů MO (plovatkovití) a jejích definitivních a aberantních hostitelů (jelení, srnčí a černá zvěř).
3. Mapy prostorového rozmístění infekčního zatížení definitivních a aberantních hostitelů v projektové oblasti.
4. Případová studie týkající se prostorového chování jelena evropského při předčasném otevření přezimovacích obůrek a při jejich využití pro krmení při otevření vrat. Kromě toho budou obůrky v letním půlroce pokusně uzavřeny, takže zvěř tyto infekční hotspoty nebude moci v kritickém období navštěvovat.
5. Sledovány budou vedlejší leso-technické účinky změněného managementu obůrek a pro zachování, respektive navýšení biologické rozmanitosti budou přijata vhodná opatření (ochrana proti okusu, doplňková výsadba).
6. Odvozená doporučení pro zohlednění MO při vytváření managementu jelení zvěře.
7. Zapojení veřejných a místních aktérů do současného výzkumu pomocí stávající dvojjazyčné informační a komunikační platformy.
8. Pravidelné informace o průběhu projektu a v případě potřeby školení účastníků na každoroční mezinárodní jelení konferenci v Mauthu.
9. Společná prezentace projektových výsledků v podobě textů pro odborné/populárně naučné časopisy, brožuru a jako součástí projektové zprávy.
10. Závěrečný seminář, na kterém budou s projektovými výsledky seznámeni odpovědní pracovníci, aby bylo zajištěno jejich využití i po skončení projektu.
Na základě výsledků projektu mohou být v budoucnu přijata odůvodněná rozhodnutí pro posouzení a omezení rizika infekce volně žijících a hospodářských zvířat.
Read more Expected Outputs (DE): 1. Aufbau einer Cloud-basierten Plattform, die den Austausch, das Speichern, das Archivieren und die Auswertung von Fotofallendaten nachhaltig sichert und zukünftig auch anderen Forschungsvorhaben zur Verfügung stehen wird.
2. Verbreitungskarten für die Zwischenwirte des GAL (Schlammschnecken) sowie für seine End- und Fehlwirte (Rot-, Reh- und Schwarzwild).
3. Karten der räumlichen Verteilung der Infektionsbelastung der End- und Fehlwirte im Projektgebiet.
4. Fallstudie zum Raumnutzungsverhalten des Rotwilds bei verfrühter Gatteröffnung sowie beim Betrieb der Gatter als offene Fütterungen. Außerdem werden Gatter versuchsweise über das Sommerhalbjahr verschlossen, so dass Wild die Infektionshotspots im kritischen Zeitraum nicht mehr aufsuchen kann.
5. Forstwirtschaftlich relevante Auswirkungen des geänderten Gattermanagements werden untersucht und geeignete Maßnahmen (Verbissschutz, Ergänzungspflanzungen) ergriffen, um die Biodiversität zu bewahren bzw. zu steigern.
6. Ableitung von Empfehlungen für die Berücksichtigung des GAL bei der Weiterentwicklung des Rotwildmanagements.
7. Einbinden der Öffentlichkeit und von Akteuren vor Ort in das aktuelle Forschungsgeschehen durch Zuhilfenahme der bereits existierenden zweisprachigen Informations- und Kommunikationsplattform.
8. Regelmäßige Informationen zum Projektverlauf und ggf. Schulungen der Akteure vor Ort auf der jährlich stattfindenden internationalen Rotwildtagung in Mauth.
9. Gemeinsame Darstellung der Projektergebnisse in Form von Manuskripten für wissenschaftliche/populärwissenschaftliche Journale, als Broschüren und im Rahmen eines Projektberichts.
10. Abschlussseminar bei welchem die Verantwortlichen in die Ergebnisse des Projektes eingearbeitet werden, so dass deren Nutzung nach Projektende sichergestellt ist.
Auf Basis der Projektergebnisse können für eine Abschätzung und Eindämmung des Infektionsrisikos von Wild- und Nutztieren, zukünftig fundierte Entscheidungen getroffen werden.
Read more
Thematic information
Specific Objective:
Enhancement and restoration of biodiversity as well as ecosystem services
Thematic Objective:
(06) preserving and protecting the environment and promoting resource efficiency by:
Investment Priority:
(06d) Protecting and restoring biodiversity and soil and promoting ecosystem services, including through Natura 2000, and green infrastructure
