Description
Description (DE): Der fortschreitende Klimawandel stellt die Grenzregion Niederösterreichs und die Region Südmähren vor große Herausforderungen, insbesondere im Einzugsgebiet der Thaya und den angrenzenden Regionen. Der Wasserhaushalt dieses wichtigen und gemeinsamen Flusseinzugsgebiets ist bereits jetzt belastet, und wie die Trockenjahre 2015, 2017 und 2018 gezeigt haben, hat die Region trotz eines robusten Wassermanagementsystems massive wirtschaftliche Schäden durch Trockenheit erlitten, insbesondere in der Landwirtschaft, aber auch in der Forstwirtschaft. Die landwirtschaftliche Dürre, die sich insbesondere 2018 auch unmittelbar in eine hydrologische Dürre verwandelte, hat der öffentlichen Verwaltung, den Landwirten und den Wasserbewirtschaftern vor Augen geführt, wie kompliziert es ist, den Bedarf an Wasserressourcen der verschiedenen Sektoren in einer Notsituation zu decken. Unter diesen Umständen ist einer der wichtigsten Flüsse der Region, der viele wertvolle Ökosystemleistungen in den regionalen Flusseinzugsgebieten erbringt, selbst in Mitleidenschaft gezogen worden. Darüber hinaus zeigen die Prognosen über den künftigen Klimawandel, dass eine ähnliche Situation in den nächsten Jahrzehnten wahrscheinlicher ist als jemals zuvor in den letzten zwei Jahrhunderten. Aus diesem Grund müssen Möglichkeiten der interdisziplinären und grenzüberschreitenden Zusammenarbeit genutzt werden, um die Widerstandsfähigkeit der gesamten Region gegenüber zunehmenden klimatischen Wasserhaushaltsdefiziten zu erhöhen. Dieses Projekt wurde daher von den Landwirtschaftskammern Niederösterreich und Südmähren in strategischer Zusammenarbeit mit den strategischen Partnern der NÖ Landesregierung, der Region Südmähren und der CZ Flussgebietsverwaltung Morava initiiert. Das Projekt hat drei Hauptziele:
a) In Zusammenarbeit mit den beiden Landwirtschaftskammern und akademischen Einrichtungen einen Katalog von Maßnahmen und Beispielen guter Praxis für eine spezifische und wasserressourcenverbessernde Landbewirtschaftung im Untersuchungsgebiet zusammenstellen;
b) Vorschlag und Quantifizierung von durchführbaren und von den Landwirten umsetzbaren Maßnahmen und deren richtige Kombination zur Erhöhung der Widerstandsfähigkeit gegen trockenheitsbedingten Einbußen und Bewertung ihrer Auswirkungen auf die Wasserressourcen in den Einzugsgebieten der Studie;
c) Vorschlag und Prüfung der Durchführbarkeit innovativer und bisher nicht berücksichtigter Maßnahmen zur besseren Bewirtschaftung der vorhandenen Wasserressourcen und mögliche Wege zur Verbesserung dieser Ressourcen in der Region.
Das vorliegende Projekt wird die Ergebnisse zweier früherer Projekte nutzen, die sich mit der aktuellen Zielregion befassen, nämlich das Interreg CZ-AT-Projekt "Auswirkungen des Klimawandels auf das Flusseinzugsgebiet der Thaya" und das TAČR-Projekt "Adapt-Dyje - Entwicklung eines Instruments zur Identifizierung der Hauptrisiken der Wasserressourcenbewirtschaftung im Flusseinzugsgebiet der Thaya….". Im Rahmen dieser Projekte wurde ein Systemwerkzeug in Form eines digitalen Zwillings des Einzugsgebiets der Thaya entwickelt. Spezifische Maßnahmen wie die Rolle von Windschutzstreifen, Streifenanbau, die Erhöhung der Anzahl von Retentionsmaßnahmen (Reaktivierung historischer Teiche, Wassergewinnung durch Kleinstaudämme, Wiedervernässung von Feuchtarealen usw.) oder die Optimierung von Feldfruchtanbau, Mulch- und Anbaumethoden wurden und konnten jedoch nicht bewertet werden, da die Landwirte auf beiden Seiten der Grenze nicht einbezogen wurden. So wurden die Landwirte mit ihren Nutzflächen, die für etwa 2/3 der Wasserbilanz (Verdunstung u.a. Parameter) unserer Zielregion verantwortlich sind, bisher nicht in die Erarbeitung von aus ihrer Sicht machbaren Maßnahmen einbezogen. Auch die Potenziale, die in der Stärkung der wasserwirtschaftlichen Systeme und ihrer Vernetzung liegen, sind noch nicht für die gesamte Grenzregion umfassend bewertet worden. Bislang wurden nur Maßnahmen zur Optimierung der Wasserreserven und -ressourcen auf der jeweiligen Seite der Grenze betrachtet. Während die Maßnahmen, die sich aus der Umsetzung der ersten beiden Ziele ergeben, unmittelbar umsetzbar sind, werden die Ergebnisse des dritten Ziels als Grundlage für strategische Diskussionen und die Zusammenarbeit zwischen den öffentlichen Verwaltungen der beiden Regionen zur Verfügung stehen. Die Ergebnisse des Projekts werden sowohl spezifische methodische Verfahren und Instrumente zur Entscheidungsunterstützung für einzelne oder kombinierte Rückhaltemaßnahmen/Wassersparoptionen sein, die für Landwirte entwickelt werden. Eine Schulung der Zielakteure (z. B. Landwirte und andere Nutzer, wie Berater) durch die beiden Landwirtschaftskammern soll die Ergebnisse effektiv vermitteln, was zur zusätzlichen Stärkung der wasserwirtschaftlichen Infrastruktur beitragen wird. Starttermin des Projektes ist am
01.
09. 2024 geplant, Endtermin ist der
31.
08. 2027
Read more Description (EN): The ongoing climate change poses major challenges for the border region of Lower Austria and the South Moravian Region, especially in the Dyje river basin and neighboring regions. The water balance of this important and shared river catchment is already under strain, and as the dry years of 2015, 2017 and 2018 have shown, despite a robust water management system, the region has experienced massive economic damage caused by drought, particularly in agriculture, but also in forestry. The agricultural drought, which in 2018 in particular also almost immediately turned into a hydrological drought, has shown to the public administration, farmers and water managers how complicated it is to meet the water resource demands of the different sectors during an emergency situation. Under these circumstances one of the principal rivers of the regions providing many valuable ecosystem services in the regional river catchments itself has been compromised. Moreover, projections of future climate change show that a similar situation is more likely to recur in the next few decades than at any time in the past two centuries. For this reason, there is a need to exploit opportunities for interdisciplinary and transboundary cooperation and to increase the resilience of the whole region in respect to increasing climatic water balance deficits. This project has been initiated by the Lower Austrian and South Moravian Chambers of Agriculture with the strategic cooperation of the Strategic Partners of the Government of Lower Austria, the South Moravian Region and the Morava River Basin Authority. The project has three main objectives: a) In cooperation with the two agrarian chambers and academic institutions, compile a catalogue of measures and examples of good practice aimed at specific and water-resource enhancing landscape management within the study area;
b) Propose and quantify feasible and farmer-implementable measures and their proper mix to increase their resilience to drought and assess their impact on water resources in the study catchments;
c) Propose and examine the feasibility of innovative and hitherto unconsidered measures such as feasible water retention or water harvesting options to better manage existing water resources and possible ways to enhance these resources in the region.
The present project will make use of the outputs of two prior projects addressing the actual target region, namely the Interreg CZ-AT project "Impacts of climate change on the Dyje river basin" and the TAČR project "Adapt-Dyje - Development of a tool for identification of the main risks of water resources management in the Dyje river basin and methodology for their systemic solution under the conditions of a changing climate". These projects developed a system tool in the form of a digital twin of the Dyje river basin. However, specific measures such as the role of windbreaks, strip cultivation, increasing the number of retention measures (re-activating historical ponds, water harvesting through small-scale dams, rewetting of swamps etc.) or optimizing field crop management, mulching and cultivation methods were not and could not be assessed because of the lack of involvement of farmers from both sides of the border. Thus, the key players responsible for about 2/3 of the landscape-evapotranspiration of our target region, i.e. farmers, have so far not been involved in the formulation of measures that are feasible from their point of view. Similarly, the potential hidden in the strengthening of water management systems and their interconnections has not yet been comprehensively and substantively assessed for the entire border region. So far only measures to optimize water reserves and resources have been considered on the respective side of the border. While the measures resulting from the implementation of the first two objectives will be immediately implementable, the output of the third objective will be available as a basis for strategic discussions and cooperation between the public administrations of the two regions. The outputs of the project will be both specific methodological procedures and tools for decision-support of single or combined retention measures/water-saving options developed for farmers, training of target stakeholders (e.g. farmers and companies, advisers) by the two agrarian chambers, and the outputs of comprehensive basin analyses that will combine the benefits of the measures in the area with the quantification of the potential benefits of the measures to strengthen the water management infrastructure.
Start date of the project is planned on 01.09.2024, end date to
31.
08.
2027.
Read more Description (CS): Probíhající klimatická změna přináší pro příhraniční oblast Dolního Rakouska a Jihomoravského kraje zásadní výzvy a to zvláště v povodí Dyje a sousedních regionech. Vodní bilance této významné a společné řeky je již v současné době napjatá, a jak ukázaly suché roky 2015, 2017 a 2018 navzdory robustní vodohospodářské soustavě zažil region masivní hospodářské škody způsobené suchem a to zvláště v zemědělství, ale také lesních hospodářství. Zemědělské sucho, které zejména v roce 2018 přešlo téměř okamžitě i do sucha hydrologického ukázalo veřejné správě, zemědělcům a vodohospodářům, jak komplikované je uspokojení nároků na vodní zdroje jednotlivých sektorů během mimořádné situace a to v situaci, kdy se jedná o navíc o hraniční vodní tok s řadou cenných ekosystémů v samotné říční nivě. Odhady budoucího vývoje klimatu navíc ukazují, že v horizontu příštích dekád se podobná situace může opakovat s podstatně vyšší pravděpodobností, než tomu bylo kdykoliv v uplynulých dvou stoletích. Z tohoto důvodu je zapotřebí využít možnosti mezi-oborové a přeshraniční spolupráce a zvýšit odolnost celého regionu. Tento projekt vzniká z iniciativy Dolnorakouské a Jihomoravské Agrární komory a za strategické spolupráce Strategických partnerů Vlády dolního Rakouska, Jihomoravského kraje a Povodí Moravy. Projekt si klade tři základní cíle:
a) Ve spolupráci s oběma agrárními komorami a akademickými institucemi sestavit katalog opatření a příkladů dobré praxe zaměřené na konkrétní a z pohledu posílení vodních zdrojů vhodného hospodaření v krajině v rámci sledovaného území;
b) Navrhnout a kvantifikovat proveditelná a zemědělci realizovatelná opatření pro zvýšení jejich resilience vůči suchu a posoudit jejich dopad na vodní zdroje ve sledovaných povodích;
c) Navrhnout a prověřit proveditelnost inovativních a doposud neuvažovaných opatření na lepší hospodaření se stávajícími vodními zdroji a možné způsoby posílení těchto zdrojů v daném regionu.
Předkládaný projekt využije výstupů dvou projektů a to projektu Interreg CZ-AT „ Vlivy změny klimatu na povodí řeky Dyje“ a projektu TAČR „Adapt-Dyje - Vývoj nástroje pro identifikaci hlavních rizik hospodaření s vodními zdroji v povodí Dyje a metodika jejich systémového řešení v podmínkách měnícího se klimatu“. Tyto projekty vyvinuly systémový nástroj v podobě digitálního dvojčete povodí řeky Dyje. Nicméně konkrétní opatření např. roli větrolamů, pásového obdělávání, zvýšení počtu retenčních nádrží (obnova historických rybníků, sběr vody pomocí malých přehrad, obnovení mokřadů atd.) či optimalizace polních plodin a metod pěstování neposuzovaly a posuzovat nemohly, protože chybělo zapojení zemědělských subjektů z obou stran hranice. Klíčoví hráči, odpovídající za přibližně 2/3 evapotranspirace, tj. zemědělci se tedy doposud na formulování z jejich pohledu proveditelných opatření nepodíleli. Stejně tak nebyl doposud komplexně a pro celý příhraniční region věcně posuzován potenciál skrytý v posílení vodohospodářských soustav a jejich propojení. Doposud byla zvažována pouze opatření k optimalizaci vodních zásob a zdrojů na příslušné straně hranice. Zatímco opatření vzešlá z naplnění prvních dvou cílů budou realizovatelná okamžitě, bude výstup třetího cíle k dispozici jako podklad pro strategická jednání a spolupráci veřejné správy obou regionů. Výstupy projektu budou jak konkrétní metodické postupy zpracované pro konkrétní zemědělce, proškolení konkrétních hospodářů a firem oběma agrárními komorami, tak výstupy komplexních analýz povodí, které budou kombinovat přínos opatření v ploše s kvantifikací potenciálního přínosu opatření na posílení vodohospodářské infrastruktury.
Datum zahájení projektu je plánované na
01.
09. 2024, ukončení projektu
31.
08.
2027.
Read more Expected Achievements (DE): Ziel vonAP1 ist es,erstens eine grenzüberschreitend harmonisierte,strukturierte Datenbank raum-zeitlicher Daten über die Bedingungen für die landwirtschaftliche Wasserwirtschaft zu erstellen und zu organisieren,die über einOnline-Portal zugänglich ist.Die Sammlung bereits vorhandener Daten wird durch neue gemessene hochauflösende Fernerkundungsdaten von Pilotregionen ergänzt, die inAP2-5 zusätzlich genutzt werden. Zweitens erfolgt die Identifizierung der spezifischen Merkmale der Auswirkungen von Trockenheit in der Landwirtschaft in den ausgewählten repräsentativen Pilotgebieten. Das AP1 wird auf der Grundlage von Konsultationen mit Interessenvertretern und landwirtschaftlichen Praktikern (Landwirtschaftskammern u.a.) erfolgen. Drittens wird eine Sammlung, Beschreibung und kartografische Darstellung von bereits bewährten Verfahren zur Anpassung an wassersparende landwirtschaftliche Methoden und lokale Wasserrückhalteoptionen für die gesamte Zielregion(alle Partner) erstellt.
Ziel ist die Bewertung von Szenarien (z.B. einzelne und kombinierte Wasserspar-/Rückhaltemaßnahmen unter Klimaszenarien) hinsichtlich der quantitativen Auswirkungen auf das hydrologische Regime in der grenzüberschreitenden Region, einschließlich der Bewertung der rechtlichen, technischen, ökologischen und wirtschaftlichen Folgen durch Experteneinschätzung und Nutzung der in AP1 gesammelten Datenbasis. WRI TGM wird das hydrologische Regime mit Hilfe eines hydrologischen Modells prognostizieren. CzechGlobe wird mit hochauflösenden Datensätzen zur Landschaftsevapotranspiration beitragen, die durch Fernerkundung gewonnen wurden. BOKU und MFK tragen mit Input-Datensätzen für die hydrologische Modellierung der österreichischen Seite der grenzüberschreitenden Region bei, einschließlich Daten, die auf agrarmeteorologischen Modellergebnissen basieren. Beide Landwirtschaftskammern werden bei der lokalen Analyse der Best-Practice-Beispiele, wie sie in AP1 erreicht wurden, mit Expertise beitragen.
Erstellung eines (modellübergreifenden) digitalen Zwilling für die Grenzregion, um das Wassermanagement in der Landschaft unter den derzeitigen und zukünftigen klimatischen Bedingungen zu optimieren.
Das Einzugsgebiet der Thaya stellt einen bedeutenden Teil der österreichisch-tschechischen Grenzregion dar und repräsentiert die Landschaft, deren Wasserressourcen am stärksten durch den Klimawandel bedroht sind. In AP3 werden umfassende Modelle, d.h. digitale Zwillinge für die Flussgebiete Thaya und Horn, verbessert und/oder neu entwickelt und Daten aus AP1 und AP2 verwendet, um relevante hydrologische Prozesse, aber insbesondere die Auswirkungen der landwirtschaftlichen Bewirtschaftung in beiden Einzugsgebieten anhand der in den Fallstudien gesammelten Daten getreu zu beschreiben. Die digitalen Zwillinge werden dann verwendet, um die Maßnahmen zu optimieren, die die Widerstandsfähigkeit gegenüber dem Klimawandel verbessern und die Wasserverfügbarkeit für die Landwirtschaft maximieren.
Das Ziel von AP4 ist es, die Modelle von AP2-3 und die Ergebnisse von AP1, 3 zu nutzen, um die effektivsten langfristigen Strategien in enger Zusammenarbeit mit den Interessengruppen zu optimieren und zu formulieren. Wir entwickeln umfassende Ansätze, indem wir diese in der grenzüberschreitenden Region für die folgenden Bereiche testen:
1) Aufbau von Resilienz und Entwicklung von Wasserressourcen.
2) Landwirtschaft als Mittel zum Schutz der Wasserquantität und -qualität und zum Schutz des Bodens (Wasser).
3) Erhöhung der Rückhalte- und Speicherkapazität der Landschaft.
4) Förderung der Grundsätze eines verantwortungsvollen Wassermanagements in allen Sektoren.
Auf der Grundlage dieser Bereiche werden einzelne Strategien identifiziert und mit Hilfe von Modellierungsinstrumenten validiert und mit den einzelnen Interessengruppen konsultiert, wobei alle SaveWater-Partner entsprechend ihrem Fachwissen mitwirken.
Das Hauptziel von AP5 ist die Verbreitung der Ergebnisse von AP1-4 und die Schulung von direkten Nutzern (wie Landwirte, Berater) und breiteren Interessensgruppen zu den erzielten Ergebnissen und Instrumenten.Dazu zählt Informationsverbreitung über verschiedene Medien und der Zugang zu den veröffentlichten Berichten, ein Online-Datenportal sowie ein interaktives Webportal zur Entscheidungshilfe bei Umsetzung von Maßnahmen zur Optimierung des Landschaftswasserhaushaltes. Darüber hinaus werden maßgeschneiderte Empfehlungen und Materialien für verschiedene Interessengruppen (Landwirte, landwirtschaftliche Berater, regionale Wasserwirtschaftsplaner sowie Öffentlichkeit und Politik) gestaltet. Schulungsveranstaltungen für Interessengruppen zur Nutzung der Datenbank und des interaktiven webbasierten Entscheidungshilfe-Tools tragen zu diesen Aktivitäten ebenfalls bei, indem alle SaveWater uind strategischen Partner ihre Vertriebskanäle und Kontakte zu Interessengruppen und Politikern nutzen.
Read more Expected Achievements (EN): The main objective of PB 1 is to create and organise a harmonised structured database of spatio-temporal data on water conditions in agriculture in the border region, which will be accessible via an online portal. The collection of existing data will be complemented by new high-resolution remote sensing measurement data from pilot regions, which will be additionally used under PB2-5. Second, evaluation of the impacts of drought on agriculture in selected representative pilot areas. PB1 will be based on consultations with stakeholders and agricultural experts (chambers of agriculture, etc.). Thirdly, a set, description and cartographic representation of existing best practices for adaptation to water-efficient agricultural practices and local water retention options will be prepared for the whole target region (all partners).
The aim is to evaluate scenarios (e.g. individual and combined water saving/water retention measures and management under climate scenarios) in terms of quantitative impacts on the hydrological regime in the cross-border region, including an assessment of the legal, technical, environmental and economic consequences through expert assessment and the use of the data base collected under PB1. The WRI TGM will guarantee the evaluation of the hydrological mode using hydrological models. CzechGlobe will contribute high-resolution landscape evapotranspiration datasets (current, potential) obtained by remote sensing. BOKU and MFK will contribute input datasets for hydrological modelling on the Austrian side of the cross-border region, including data based on the results of the agrometeorological model. Both Chambers of Agriculture will contribute expertise in local analysis of best practices, as will be achieved under PB1.
Create a (multi-model) digital twin for the target region to optimize water management in the landscape in the current and future climate.
The Thaya basin represents a significant part of the Austrian-Czech borderland and represents a landscape whose water resources are most vulnerable to climate change. In PB3, complex modelling tools, i.e. digital twins for the Thaya and Horn basins, will be improved and/or newly developed, and data from PB1 and PB2 will be used to accurately describe relevant hydrological processes, but in particular the impact of farming in both basins using data collected in case studies. Digital twins will then be used to optimise measures to improve climate resilience and maximise water availability for the agricultural sector.
The aim of PB4 is to use the PB2-3 models and the results of PB1 and PB3 to optimise and formulate the most effective long-term strategies, as well as to use work on the formulation and reflection of these strategies to work closely with stakeholders. The PB4 will develop comprehensive approaches and test them in a cross-border region, respecting the following principles:
1) Strengthen the resilience, capacity and connectivity of water resources.
2) Use agricultural management optimisation as a tool to enhance the quantity and quality of water resources while enhancing soil and water protection.
3) Increase the retention and accumulation capacity of the landscape.
4) Promote the principles of responsible water management in all sectors.
Based on these areas, individual strategies will be identified, which will be verified by modelling tools and consultations with individual stakeholders with the contribution of all SaveWater partners according to their expertise.
The main objective of PB5 is to disseminate the results of PB1-4 and to train direct users (e.g. farmers, advisors) and a wider range of stakeholders on the basis of the results obtained, as well as with the help of newly developed tools and applications. PB5 will also include the dissemination of information through various media, official press releases, an online data portal and an interactive web portal to support decision-making in the implementation of measures to optimise the water balance of the landscape, etc. Furthermore, tailor-made recommendations and materials are proposed to various stakeholders (farmers, farm advisors, regional water planners, as well as the public and policy makers). Stakeholder training events on the use of the database and the interactive web-based decision support tool also contribute to these activities, with all SaveWater partners and strategic partners using their distribution channels and contacts with stakeholders and policy makers.
Read more Expected Achievements (CS): Cílem PB 1 je především vytvořit a uspořádat harmonizovanou strukturovanou databázi časoprostorových údajů o vodohospodářských podmínkách v zemědělství v příhraničním regionu, která bude přístupná prostřednictvím online portálu. Sběr stávajících dat bude doplněn o nová naměřená data dálkového průzkumu Země s vysokým rozlišením z pilotních regionů, která budou dodatečně využita v rámci PB2-5. Zadruhé vyhodnocení dopadů sucha do zemědělství ve vybraných reprezentativních pilotních oblastech. PB1 bude vycházet z konzultací se zúčastněnými stranami a zemědělskými odborníky (zemědělské komory atd.). Zatřetí bude pro celý cílový region (všichni partneři) připraven soubor, popis a kartografické znázornění stávajících osvědčených postupů pro přizpůsobení se zemědělským postupům účinně využívajícím vodu a místních možností zadržování vody.
Cílem je vyhodnotit scénáře (např. jednotlivá a kombinovaná opatření na úsporu vody/retenci vody a hospodaření v rámci klimatických scénářů) z hlediska kvantitativních dopadů na hydrologický režim v přeshraničním regionu, včetně posouzení právních, technických, environmentálních a ekonomických důsledků prostřednictvím odborného posouzení a využití datové základny shromážděné v rámci PB1. WRI TGM bude garantovat vyhodnocení hydrologického režimu pomocí hydrologických modelů. CzechGlobe přispěje soubory dat o evapotranspiraci krajiny (aktuální, potenciální) s vysokým rozlišením získanými dálkovým průzkumem Země. BOKU a MFK přispějí vstupními datovými sadami pro hydrologické modelování na rakouské straně přeshraničního regionu, včetně dat založených na výsledcích agrometeorologického modelu. Obě zemědělské komory přispějí odbornými znalostmi v oblasti místní analýzy osvědčených postupů, jak bude dosaženo v rámci PB1.
Vytvořit (vícemodelové) digitální dvojče pro cílový region pro optimalizace vodního hospodaření v krajině v současném a budoucím klimatu.
Povodí Dyje reprezentuje významnou část rakousko-českého pohraničí a představuje krajinu, jejíž vodní zdroje jsou nejvíce ohroženy klimatickou změnou. V PB3 budou vylepšeny a/nebo nově vyvinuty komplexní modelovací nástroje, tj. digitální dvojčata pro povodí Dyje a Hornu, a budou využita data z PB1 a PB2 k věrnému popisu relevantních hydrologických procesů, ale zejména vlivu zemědělského hospodaření v obou povodích s využitím dat shromážděných v rámci případových studií. Digitální dvojčata budou následně využita k optimalizaci opatření, která by zlepšila odolnost vůči změně klimatu a maximalizovala dostupnost vody pro zemědělský sektor.
Cílem PB4 je využít modely PB2-3 a výsledky PB1 a PB3 k optimalizaci a formulaci nejúčinnějších dlouhodobých strategií a také využít práce na formulaci a promýšlení těchto strategií k úzké spolupráci se zúčastněnými stranami. V rámci PB4 budou vyvinuty komplexní přístupy a provedeno jejich testování v přeshraničním regionu při respektování následujících zásad:
1) Posílit odolnost, kapacitu a propojení vodních zdrojů.
2) Optimalizaci zemědělského hospodaření využít jako nástroj pro posílení kvantity a kvality vodních zdrojů při posílení ochrany půdy i vody.
3) Zvyšovat retenční a akumulační kapacity krajiny.
4) Prosazovat zásady odpovědného hospodaření s vodou ve všech odvětvích.
Na základě těchto oblastí budou identifikovány jednotlivé strategie, jejichž ověření proběhne modelovacími nástroji a konzultacemi s jednotlivými zainteresovanými stranami za přispění všech partnerů SaveWater podle jejich odbornosti.
Hlavním cílem PB5 je šíření výsledků PB1-4 a školení přímých uživatelů (např. zemědělců, poradců) a širšího okruhu zúčastněných na základě získaných výsledků, a také s pomocí nově vyvinutých nástrojů a aplikací. PB5 bude zahrnovat i šíření informací prostřednictvím různých médií, skrze oficiální tiskové zprávy, díky online datovému portálu a interaktivnímu webovému portálu na podporu rozhodování při provádění opatření k optimalizaci vodní bilance krajiny atd. Dále jsou navržena doporučení a materiály šité na míru různým zúčastněným stranám (zemědělcům, zemědělským poradcům, regionálním plánovačům hospodaření s vodou i veřejnosti a tvůrcům politik). K těmto aktivitám přispívají také vzdělávací akce pro zúčastněné strany o používání databáze a interaktivního webového nástroje na podporu rozhodování, přičemž všichni partneři SaveWater a strategičtí partneři využívají své distribuční kanály a kontakty se zúčastněnými stranami a tvůrci politik.
Read more Project outputs:
Strategie dlouhodobě udržitelných opatřeních pro zlepšenou vodní bilanci v krajině(CS)
Strategiereport über langfristige nachhaltige Massnahmen für den Wasserhaushalt in der Landschaft(DE)
Schulungen und Informationsveranstaltungen(DE)
Provedení školení a informačních akcí(CS)
